Kistarcsa
Kistarcsa je maďarské město, nacházející se v okrese Gödöllő, asi 15 kilometrů od Budapešti. Rozkládá se na celkové ploše 1102 hektarů a v roce 2015 zde žilo 12 212 obyvatel.
První písemná zmínka pochází z roku 1352, kdy byla obec připomínána pod názvem Tarcsa. Lze nicméně předpokládat, že osada samotná existovala mnohem dříve. Do roku 1452 ji vlastnil rod Tarchaiů. Roku 1467 je potom připomínána Horní Tarcsa. V závěru 16. století, kdy vyvrcholila válka Habsburků s Turky, byla obec vylidněná. Po Rakócziho povstání na počátku 18. století byla obec dosídlena novými kolonisty z oblasti dnešního Slovenska, z okolí Nitry a Trenčína.
Roku 1908 zde byla postavena továrna na železniční vybavení, což odstartovalo rychlý rozvoj sídla. Později mu pomohl především populační růst Budapešti i skutečnost, že se Kistarcsa nacházela po obou stranách jedné z hlavních silnic z maďarské metropole, a sice výpadovky směrem na Eger a Miskolc. Již v roce 1903 bylo iniciováno zřízení knihovny, která se dodnes nachází v budově obecního úřadu.
Ve 30. letech 20. století se zde nacházel internační tábor pro politické vězně, během druhé světové války pak koncentrační tábor pro maďarské židy. V roce 1944 bylo z tábora vypraveno 20 transportů do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Když byl tábor dne 27. září 1944 rozpuštěn (v den židovského svátku Jom kipur), zbylo zde na tisíc židů, kteří byli povětšinou posláni do jiných pracovních táborů.
První písemná zmínka pochází z roku 1352, kdy byla obec připomínána pod názvem Tarcsa. Lze nicméně předpokládat, že osada samotná existovala mnohem dříve. Do roku 1452 ji vlastnil rod Tarchaiů. Roku 1467 je potom připomínána Horní Tarcsa. V závěru 16. století, kdy vyvrcholila válka Habsburků s Turky, byla obec vylidněná. Po Rakócziho povstání na počátku 18. století byla obec dosídlena novými kolonisty z oblasti dnešního Slovenska, z okolí Nitry a Trenčína.
Roku 1908 zde byla postavena továrna na železniční vybavení, což odstartovalo rychlý rozvoj sídla. Později mu pomohl především populační růst Budapešti i skutečnost, že se Kistarcsa nacházela po obou stranách jedné z hlavních silnic z maďarské metropole, a sice výpadovky směrem na Eger a Miskolc. Již v roce 1903 bylo iniciováno zřízení knihovny, která se dodnes nachází v budově obecního úřadu.
Ve 30. letech 20. století se zde nacházel internační tábor pro politické vězně, během druhé světové války pak koncentrační tábor pro maďarské židy. V roce 1944 bylo z tábora vypraveno 20 transportů do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Když byl tábor dne 27. září 1944 rozpuštěn (v den židovského svátku Jom kipur), zbylo zde na tisíc židů, kteří byli povětšinou posláni do jiných pracovních táborů.
Mapa - Kistarcsa
Mapa
Státní území - Maďarsko
 |
 |
| Maďarská vlajka | |
Maďarsko je mnoha lidmi vnímáno jako země lázní, vína, ostrých jídel a specifického jazyka. Dnešní tvář Maďarska vznikla kombinací mnoha vlivů, jak z původního domova Maďarů na Uralu, tak nejrůznějších vlivů evropských, a to jak z oblastí západních, více však z oblastí na jihovýchod od země, zvláště během dlouhé doby, kdy byla značná část Uherska obsazena Osmanskou říší. Asi nejtypičtějším znakem původu Maďarů je jejich jazyk. Maďarština, která patří k ugrofinské jazykové skupině, je vzdáleně příbuzná několika jazykům, kterými se mluví na severu a severovýchodě Evropy (finština, estonština, komi aj.). Nejpodobnější jazyky se dochovaly ve zbytcích v ruském Chantymansijském autonomním okruhu na západní Sibiři. Maďaři, vedení Arpádem, přišli do Evropy koncem 9. století. Od té doby jsou Maďaři a jejich Maďarsko nedílnou součástí Evropy. Novodobé dějiny Maďarska jsou například těsně spjaty s českými, slovenskými, rakouskými i balkánskými dějinami.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| HUF | Maďarský forint (Hungarian forint) | Ft | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| HU | Maďarština (Hungarian language) |